Všichni se občas potřebujeme podělit o životní zkušenost nebo trápení. Všichni zažíváme pocity, že jsme na něco zůstali sami. Všichni si občas nevíme rady. Všichni někdy máme pocit, že už naším problémem nemůžeme obtěžovat okolí. Všichni bychom někdy potřebovali, aby se na naší situaci podíval někdo zvenku, nezaujatý, nezatížený naší vlastní minulostí, předsudky, někdo, kdo neví, jak jsme v podobných situacích reagovali dříve a kdo nám tu reakci tudíž nemůže předhodit.
Také by bylo fajn, aby ten někdo se odprostil od té obvyklé přátelské sounáležitosti: „no a to mně se zase stalo tohle, a to já..“. Všichni se občas snažíme ukonejšit, že naše situace není tak dramatická: oni se ale nakonec rozvedli, on ani nedokončil vejšku, já to místo vlastně stejně nechtěla, to v Africe děti nemají co jíst, a tak podobně. A stejně tak dobře víme, že srovnávat se s někým jiným jako útěcha na subjektivní pocit nepohody nefunguje.
A teď si zkuste představit, že potkáte někoho úplně cizího (představte si to, cizí člověk!), kdo se o Vás na 100% zajímá. Zajímá ho úplně vše, co Vy jste ochotni předat. Neříká Vám, jak jste to v minulosti zpackali, nepředhazuje, jak by tu situaci řešil on, nezatěžuje svým „to ale já..!“. Jen trpělivě a pozorně poslouchá, co máte na srdci. V momentě, kdy Vy to potřebujete, se zeptá na otázku, kterou by Vás ani nenapadlo si položit. Zajímá se o Vaši odpověď. Chce vědět, co pro Vás ta odpověď znamená a zda právě v ní mohou být nápady na řešení Vaší situace.
Tak i o tom je coaching. A zrovna takový může být Váš coach. Jako já.
Tenhle blog měl být o tom, že si u mě můžete pustit pusu na špacír hned ve čtyřech jazycích, ale nějak se to zvrtlo. Ostatně, nejde o jazyk, jde o Vás, a tam uvnitř jsme si všichni sakra podobní.
Mrkněte na můj web, nyní v ČJ, AJ, španělštině a holandštině. Korekce vítány.
Comments